Česká města jsou pro cyklodopravu stále vybavená mizerně

Překážkou pro městskou cyklodopravu nejsou kopce ani finance, ale neochota radních

Cyklodoprava

S blížícím se Evropským týdnem mobility se nabízí otázka, proč lidé, kteří rádi o víkendech vyrážejí na výlety na kole, nejsou ochotni používat své bicykly pro jízdy do práce.  Jak ukazují příklady ze zahraničí, rozkvětu městské cyklodopravy nebrání finance, nevhodný terén ani postoje běžných občanů. Je to především otázka managementu a preferencí v dopravě.

Česko je na svou velikost cyklistická velmoc. Napříč celou republikou vede celkem dohromady skoro 40 tisíc km cyklotras a cyklostezek, na něž každý víkend vyráží davy nadšenců. Navzdory této vášni ale ve všedním životě většina z nás ve městě přesedne na tramvaj či do auta.

Hradec stále na první příčce

Není divu - zatímco projížďka v Moravském krasu či v Českém ráji může být vskutku nebeská, jízda na kole po Praze či v Brně se pro většinu lidí podobá spíše peklu. Česká města jsou pro cyklodopravu vybavená stále mizerně. 

Tomu nasvědčuje i cykloBAROMETR měst ČR, anketa, kterou každoročně pořádá sdružení AUTO*MAT. Tradičně v ní vítězí Hradec Králové. Jeho hodnocení se však i přes jeho výhodu v tom, že leží v naprosto rovinatém terénu, pohybuje jen okolo 2,8 (hodnotí se na základě ca 30 otázek na stupnici od 1 do 6, čím nižší známka, tím lepší). Většina velkých krajských měst je na tom pochopitelně mnohem hůře než Hradec. Nejhůře bývají často hodnoceny bezpečnost a komfort cyklistů.

Moje kolo, tvoje kolo 

Dobrá zpráva je, že navzdory těmto výsledkům postupně ve městech cyklistů přibývá, což lze soudit i dle toho, že se u nás postupně rozvíjí trh se sdílením kol (tzv. bikesharing). V Praze poskytují tuto službu dvě firmy, v Brně hned tři. 

Počty půjčovaných kol jsou ale stále velmi nízké, pohybují se v řádech desítek až stovek. Navíc tyto systémy v současnosti fungují paralelně a nekoordinovaně s městskou správou, což odpovídá celkovému stavu cyklodopravy v českých městech. 

Pro tu je charakteristická slabá, nekoncepčně řešená infrastruktura a nízký komfort a bezpečnost cyklistů. Jejich příčin je dvojí. Jednak samotné fyzické (ne)řešení cyklostezek, například oddělením cyklistů od silničního provozu hradbou z parkujících aut. Druhým problémem je absence dodatečných úprav pravidel silničního provozu s ohledem na cyklisty. Například využití jednosměrné ulice pro obousměrný provoz pro kola nebo opatření na zklidnění dopravy.

Kopce a špatná infrastruktura

Městské úřady stále nepřistupují systematicky k podpoře cyklodopravy. Její odpůrci dokola omílají argumenty, že to či ono město není vhodné pro kola buď kvůli kopcovitému reliéfu, nebo protože je malá poptávka, či že je zde nevhodná infrastruktura a náklady na její úpravu byly příliš vysoké. V porovnání s řadou evropských měst je ale vidět, že jde spíše o zástupné překážky. 

Evropský týden mobility

Evropský týden mobility probíhá každoročně ve dnech 16. – 22. září. V řadě měst po celé ČR i Evropě budou probíhat akce na podporu udržitelné městské dopravy – zklidnění rušných ulic, sdílení dopravních prostředků, podpora hromadné dopravy a cyklodopravy na úkor osobních automobilů. Více o pořádaných akcích i o celé kampani se můžete dozvědět na webu European mobility week

Letošním tématem kampaně jsou služby sdílené mobility. Sdílená mobilita dokáže omezit počet vozidel na silnicích a množství najetých kilometrů. Je tak k životnímu prostředí šetrnější. Ve většině případů navíc představuje levnější alternativu oproti vlastnictví vozidla.

Kopcovitý terén a nevhodný stav infrastruktury je často udáván jako důvod proti cyklodopravě v Praze, v níž je na spoustě tras ve městě často nutné překonat údolí Vltavy. V centru města naopak zase komfortu cyklistů nepřidává drncačka na historické dlažbě. 

Z Prahy tedy patrně nikdy nebude Kodaň či Amsterdam, kde je podíl cyklodopravy zhruba 50%. České metropoli se ale z hlediska reliéfu podobá třeba Lisabon. Ten je taktéž kopcovitý a jeho historické centrum je tvořené úzkými dlážděnými ulicemi. Město navzdory tomu má již zavedený rozsáhlý bikesharingový systém a snaží se cyklodopravu podporovat. Podobně je na tom švýcarský Bern. V tomto horském městě tvoří zhruba 10 % pohybu ve městech právě cyklodoprava. V Praze naproti tomu tvoří kola podíl na městské dopravě pouze zhruba z 1 %.

Dalším argumentem proti cyklodopravě je, že silniční infrastruktura k tomu není fyzicky uzpůsobená, že je pro cyklisty nebezpečná a bylo by zapotřebí rozsáhlých úprav pro zlepšení. Že ani tento argument nemůže obstát je vidět na příkladu Paříže. Její centrum je tvořeno širokými hausmannovskými bulváry, v nichž každodenně probíhá čilý automobilový ruch. Cyklistova noční můra, zdálo by se. 

Opak je pravdou: Paříž chce do roku 2020 zvýšit podíl cyklodopravy na 15%. Město již dnes disponuje rozsáhlým a levným stanicovým bikesharingem (více o typech bikesharingu zde). Kromě toho má i velmi kvalitní cyklistickou infrastrukturou a zároveň cyklisty vůči autům různými způsoby zvýhodňuje. Cyklista se v silné dopravě necítí ohrožován, neboť jej ostatní účastníci provozu plně respektují.

Kola před automobily 

Z těchto příkladů je patrné, že zda bude mít v tom či onom městě cyklodoprava zelenou, není předem dáno krajinným reliéfem nebo fyzickým uspořádáním města. Bariéry jsou převážně psychologické. Zapotřebí je „pouze“ politické rozhodnutí nadřadit v městské dopravě kolo nad auta a dále v této oblasti postupovat koncepčně a systematicky.

To potvrzují i zkušenosti Mikaela Coville- Andersena, ředitele společnosti Copenhagenize Design Co., která se specializuje na urbanistická řešení podporující cyklodopravu. „Jde o změnu paradigmatu. Nejprve je třeba učinit rozhodnutí – prioritizovat kolo před autem. My jsme v Kodani toto rozhodnutí udělali před zhruba třiceti lety. Za tu dobu jsme v průběhu procesu transformace udělali řadu chyb. Se zkušeností z Kodaně je možné transformovat jakékoliv město během mnohem kratší doby.“ (dokument o Kodaňské cyklodopravě zde)

Zajisté je k tomu zapotřebí i velkého množství financí. Třeba Paříž do cyklodopravy investuje stovky milionů eur. Na druhou stranu existuje celá řada opatření, která nejsou nikterak nákladná a přitom velmi účinná, pokud jsou aplikovaná koncepčně, což zatím českým městům chybí.

V ČR existuje celá řada iniciativ na podporu udržitelné městské dopravy a cyklodopravy obzvláště. V Praze je to již zmiňovaný spolek AUTO*MAT, v Brně iniciativa Brno na kole a v Plzni Plzeň na kole. Kromě nich se i u nás každoročně koná celoevropská kampaň Evropský týden mobility, kterou v ČR koordinuje Ministerstvo životního prostředí. Konceptuální přístup ze strany městských samospráv je u nás však bohužel zatím chybí.

-ah-

Video