Geoparky: způsob ochrany přírody, který podporuje místní rozvoj

Geoparky
Příroda

Geoparky jsou jednou z možností, jak střežit a zároveň zodpovědným způsobem využívat přírodní dědictví. Fungují za přímé účasti místních lidí s cílem chránit přírodní a kulturní památky a zároveň podpořit místní rozvoj. Síť národních geoparků v Česku letos slaví desáté výročí od svého vzniku. 

Krasové jeskyně, pískovcová skalní města, pozůstatky vulkanické činnosti, archeologická naleziště či lidová řemesla a místní architektura – to jsou přírodní a kulturní skvosty, za nimiž se každoročně do geoparků vydávají tisíce turistů. 

Využít mohou připravené naučné stezky, informační tabule a centra, muzea a rozličné akce. Na rozdíl od tradiční ochrany přírody, která klade důraz na střežení přírodního dědictví, je hlavním úkolem geoparků v souladu s možnostmi daného prostředí a s ohledem na hodnotu přírody podpořit udržitelný rozvoj v lokalitě.

Místňáci sobě, ale i přespolňákům

Koncept geoparku se od klasické ochrany přírody liší ještě v dalších ohledech. Důležitým specifikem geoparků je, že nejsou řízeny státem a nespadají do žádné z kategorií chráněných území ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny. Vznikají z iniciativy místních lidí a jsou řízeny místními subjekty - právnickými osobami, nejčastěji obecně prospěšnými společnostmi a spolky.

Zásady správy a fungování geoparků jsou stanoveny v Chartě geoparků ČR. Geopark je v ní definován jako území, v němž existuje společenská shoda na tom, jak žít v souladu s přírodou tak, aby činnost člověka v krajině zachovávala a podporovala její přírodní a kulturní hodnoty.  

Co je to geopark? 

Geopark je geologicky významné území, s počtem obyvatel dostatečně velkým pro realizaci udržitelného rozvoje. Nabízí nejen geologické a geomorfologické dědictví, např. erozní útvary (skalní města, krasové jeskyně), pozůstatky po sopečné činnosti, paleontologická naleziště, atd., ale také související kulturní a historické stopy v krajině (archeologické památky, sakrální a technické památky, tradice, folklór, místní řemesla atd.). Je to území s potenciálem pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu, zejména formou geoturismu či agroturismu.

Geopark tedy představuje výraz odhodlání občanské společnosti vzít odpovědnost za vývoj krajiny do  vlastních rukou - chránit, prezentovat, prožívat a využívat své geologické i další související krajinné dědictví a přidat k tomuto odkazu svou  další hodnotu, za kterou se nebudeme muset před svými potomky stydět.

K základním principům Charty geoparků patří aktivní vtažení místních obyvatel do činnosti geoparku. Dalším důležitým bodem je osvěta v oblasti geologických, ale i ostatních krajinně ekologických disciplín. Kromě rozvoje a podpory geo- a agroturismu podporují geoparky také vědecký výzkum a spolupráci s univerzitami a výzkumnými institucemi. Stimulují dialog mezi vědci a místními obyvateli, kteří hrají v geoparku zásadní roli. 

Právě místní obyvatelé prezentují návštěvníkům své území a jsou v geoparku zaměstnáni jako průvodci, producenti místních výrobků, řemeslníci, umělci, ubytovatelé, dopravci, provozovatelé stravovacích služeb nebo drobní zemědělci.

Rozvíjející se koncept

Geoparky jsou vzhledem k jiným způsobům ochrany přírody a krajiny stále novinkou. Celoevropská iniciativa pro vznik geoparků se zrodila na přelomu tisíciletí, v Česku vznikl první geopark v roce 2005 a v roce 2007 byla založena Síť národních geoparků. 

Postupně vzniká síť území, která spolupracují se státem řízenou ochranou přírody, ale nejsou striktně podřízená státu. Zároveň je to paralelní síť, která se územně s ochranou přírody částečně překrývá. Nicméně stále je to síť území, která vznikla díky aktivitě místních lidí, kteří se dohodli na tom, jak své území chtějí dále rozvíjet.

Národní geoparky v České republice
Český ráj ( UNESCO geopark) 

Egeria 

GeoLoci 

Geopark Kraj Blanických rytířů

Geopark Podbeskydí

Geopark Železné hory

Geopark Ralsko

Geopark Vysočina

Ústředním orgánem sítě geoparků je tzv. Rada národních geoparků. Ta sdružuje představitele z věcně příslušných ministerstev, akademických pracovišť i osvětových institucí a je poradním orgánem ministra životního prostředí. Jejím úkolem je například konzultovat a hodnotit podané žádosti o vyhlášení národního geoparku, o jehož vzniku rozhoduje ministr životního prostředí.

Geoparkem se může stát jakékoliv přírodně cenné a zajímavé území. Splnit podmínky pro udělení certifikace však není úplně jednoduché. Základní podmínkou je, že se geopark nesmí nijak podílet na komerčním prodeji minerálů a fosilií. Stejně důležité je definování funkční a jasné struktury řídícího subjektu, který koordinuje veškeré činnosti v rámci geoparku. Dále je nutné mít vypracovaný i projekt geoparku, který směřuje k  určeným cílům a postupně je naplňuje. 

Nezbytným nástrojem vedoucím k úspěchu geoparku je komunikace mezi všemi klíčovými partnery na jeho území.

Certifikát „národní geopark“ je udělován pouze na dobu čtyř let. Poté jej musí každý geopark znovu obhájit před členy Rady národních geoparků. V současnosti u nás existuje celkem osm národních geoparků, z toho dva jsou evropského významu (geopark Český ráj a geopark Egeria na Karlovarsku) a další čtyři jsou kandidátské, které právě čekají na schválení.

Článek vznikl ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí.

Fotogalerie

Železné hory, Toulovcovy Maštale. Autorem fotografií je RNDr. Zdeněk Patzelt.